Moje milé tělo

Moje milé tělo, mnoho let jsme tě brala jako samozřejmost, mnohdy o tobě téměř ani nevěděla. Fungovalo jsi tak nějak samo a ja ti moc vědomé podpory nedala.

Brala jsem tě jako samozřejmost. Nikdo mě nikdy nevedl k tomu, že si tě mám všímat, že se mám o tebe starat, že si tě mám hýčkat a být vděčná za to, že jsi zdravé a tím mi poskytuješ žít život, jak si přeji a jak potřebuji.

Jsem ti neskonale vděčná, že jsi pořád semnou, že mi poskytuješ mnoho informací a že me konfrontuješ se sebe samou. Nikdy mě nesoudíš a vždy se snažíš pro mě udělat vše co je v tvých silách.

Děkuji ti tělo, že mě spojuješ s životem a že mi otvíráš oči i srdce ve dnech, kdy já sama beru život jako samozřejmost nebo v něm kráčím pod tíhou každodenosti jako tělo bez duše.

Děkuji ti tělo, jsi velké, jsi silné, jsi zkrátka dílo Boha. Miluju tě a cítím vděčnost za to, že jsi a že spolu kráčíme životem.